ocitli jste se na webových stránkách Hranaté Kočky. Tento web je především web stěžovací. Ano, stě-žo-va-cí. Na světě je totiž spousta věcí, které mě netěší, které mě rozčilují, a které mi doslova pijí krev, takže tu na ně chci upozornit. Nepředpokládám, že svými články okolní svět spasím (a ani se o to nesnažím), ale když nic jiného, tak si alespoň ulevím, protože zadržovat emoce psychické pohodě škodí.
Prosím jedince, kteří nemají smysl pro trochu té jedovatě bublavé ironie, aby si mými články nedali kazit den a raději je tedy vůbec nečetli. Těm ostatním rýpalům, šťouralům a ježibabám (mezi něž se přirozeně řadím) přeji odpočinkové počteníčko.
Hranaté Kočce není moc ani málo, pohlaví je ženského a myšlení poněkud neuspořádaného. Nicméně je stále ještě (věčně) studující a zajímá se tu o tohle a tu o tamto. Pochází z kraje Jihočeského, avšak mnohé dny tráví v Praze. Srsti jest tmavé, očí též, pije čaj po litrech a barbarsky ho sladí. Kávě, alkoholu ani cigaretám neholduje. Ráda se hýbe všemi směry a humor různého druhu jí není cizí (chechtat se půl hodiny kdejaké blbině je jevem poměrně častým). Ke zvířatům pěstuje vztah kladný, nicméně nohatá či kousavá letní havěť nedozná slitování. Na světě ji nejvíce trápí lidská blbost, protože je věčná, a boj s ní je nekonečný.
|
|